Kon­zer­va­tis­mus, li­be­ra­lis­mus, oh my…

Ten­to tý­den jsem měla tu čest v CE­V­RO In­sti­tu­tu zhléd­nout dis­ku­si Face to Face: Li­be­ra­lis­mus vs. kon­zer­va­tis­mus [1] mezi Jo­se­fem Ší­mou a Ro­ma­nem Jo­chem.

Ře­ši­la se zá­važ­ná, ne­bá­la bych se říci až pal­či­vě ak­tu­ál­ní té­ma­ta. Zejmé­na kon­sen­su­ál­ní ka­ni­ba­lis­mus, ani­mo­va­ná dět­ská por­no­gra­fie a dro­gy.

K ar­gu­men­tům pana Šímy asi ne­mám co do­dat, ale vel­mi mě ba­vil pan Joch, díky je­hož skvě­lé­mu pro­je­vu ko­neč­ně křiš­ťá­lo­vě jas­ně chá­pu pod­sta­tu kon­zer­va­tiv­ní­ho po­hle­du na svět.

Prudence

Je to vel­mi jed­no­du­ché. Všech­ny kon­zer­va­tiv­ní “ar­gu­men­ty” fun­gu­jí zhru­ba tak­to:

Vi­dí­te toho dě­si­vé­ho bu­bá­ka, co jsem na­kres­lil na zeď? Vi­dí­te, jak cení zuby? Jak syčí? Hrůza, co? To bys­te ne­chtě­li!

A pro­to mu­sí­me dát přes hubu tam­těm mí­ru­mi­lov­ným li­dem, ji­nak by mohl při­jít.

každý konzervativec ever

Kon­zer­va­tiv­ci žijí v dě­si­vém svě­tě, kde mezi spo­leč­nos­tí a ka­ni­ba­lis­mem, kon­zu­ma­cí dět­ské por­no­gra­fie, epi­de­mií zá­vis­los­tí a dal­ší­mi ne­bla­hý­mi jevy, ne­sto­jí nic víc, než pa­pír se­smo­le­ný par­tič­kou dvou sta klau­nů. Po­kud by ten­to dvor­ním al­ko­ho­li­kem po­svě­ce­ný cár pa­pí­ru vzal ně­ja­ký ne­zod­po­věd­ný li­be­rál pryč, na­sta­lo by ži­vou­cí peklo na zemi. Bu, bu, bu, ty malá… ehm.

Vel­ká ško­da, že pro samé ka­ni­ba­ly ne­do­šlo na stej­no­po­hlav­ní adop­ce. Moc ráda bych si vy­slech­la, jak není mož­né ga­y­ům a le­sbám po­vo­lit ado­p­to­vat děti, pro­to­že děti vy­cho­vá­va­né v du­ho­vých ro­di­nách by moh­ly tr­pět ši­ka­nou od dětí kon­zer­va­tiv­ců. To by bylo vy­lo­že­ně k po­puká­ní.

Pan Joch by nám mi­los­ti­vě do­vo­lil ma­ri­hu­a­nu, pro­to­že ji kou­ři­li všich­ni jeho spo­lu­žá­ci na me­di­cí­ně, ale nemá pro­blém za­ví­rat lidi do kle­ce, jakmi­le u nich na­jde ně­ja­kou ji­nou lát­ku ze se­zna­mu. Vede jej k tomu pru­den­ce. Kdy­by tak ne­či­nil, moh­li by fe­to­vat všich­ni. A co jsou dnes zni­če­né lid­ské ži­vo­ty pro­ti po­ten­ci­ál­ní­mu bu­bá­ko­vi v bu­douc­nu sklouz­nuvší­mu po šik­mé ar­gu­men­tač­ní plo­še?

Ale je rozkoš­né jak peč­li­vě si kon­zer­va­tiv­ci vy­bí­ra­jí. Kupří­kla­du v pří­pa­dě glo­bál­ní­ho ochlazování oteplování změ­ny kli­ma­tu jsem od nich vo­lá­ní po stát­ních zá­sa­zích z dů­vo­du před­běž­né opa­tr­nos­ti ješ­tě nesly­še­la. Zvlášt­ní.

Feminismus

Bě­hem jeho řeči také do­šlo na pár hej­tů fe­mi­nis­mu, kte­ré se se­tka­ly s hurón­ským nad­še­ním vy­ho­le­né či pleša­té čás­ti pu­b­li­ka.

Jak pan Joch na úvod správ­ně uve­dl, kon­zer­va­tiv­ních smě­rů je celá řada; on sám se na­ko­nec řadí mezi ty li­be­rál­něj­ší kon­zer­va­tiv­ce. Ale roz­díl mezi růz­ný­mi prou­dy fe­mi­nis­mu mu při jeho vtip­ném při­rov­ná­vá­ní k fa­šis­mu jak­si uni­ká.

Sa­mo­zřej­mě nemá cenu za­stí­rat, že exis­tu­jí i od­por­né mar­gi­nál­ní smě­ry fe­mi­nis­mu (např. TERF), kte­ré by chtě­ly vy­vraž­dit trans ženy a muže za­vřít do re­zer­va­cí, nebo že dneš­ní fe­mi­nis­tic­ký ma­in­stre­am je le­vi­co­vý a vel­mi ochot­ný spo­le­čen­skou změ­nu za­vá­dět si­lou.

Já jsem asi ta po­sled­ní, kte­rá by vo­la­la po stát­ních zá­sa­zích, ale při­jde mi jako do­ce­la vel­ký pro­blém i mezi li­ber­ta­ri­á­ny, že zce­la ig­no­ru­jí ne­rov­né po­sta­ve­ní Romů či žen, ply­nou­cí z před­sud­ků a vý­cho­vy, a pou­ze se vy­me­zu­jí pro­ti ne­o­hra­ba­ným stát­ním po­ku­sům o po­tla­če­ní této dis­kri­mi­na­ce.

Jak li­ber­ta­ri­á­ni če­ka­jí, že myš­len­ka­mi svo­bo­dy za­ujmou lidi, pro kte­ré jsou tato té­ma­ta osob­ně dů­le­ži­tá, když ani nejsou ochot­ni při­pus­tit je­jich le­gi­ti­mi­tu?

Jed­na věc je vy­svět­lo­vat, že po­u­ži­tí síly (stát­ní zá­sa­hy, zá­ko­ny, etc.), byť ve jmé­nu dob­ré věci, není mo­rál­ní a na­ko­nec ani pří­liš funkč­ní způ­sob ře­še­ní pro­blé­mů; dru­há věc je ali­bis­tic­ky ig­no­ro­vat men­ší fak­tic­kou svo­bo­du lidí, kte­ří nejsou bílí, cis, he­te­ro­se­xu­ál­ní muži, nebo se do­kon­ce tvá­řit, že je vlast­ně v po­řád­ku, a tesk­nit po ča­sech, kdy byla si­tu­a­ce ješ­tě hor­ší než dnes.

Ovšem to je sou­část šir­ší­ho pro­blé­mu po­li­tic­ké­ho au­tis­mu mezi čes­ký­mi li­ber­ta­ri­á­ny, kdy si prů­měr­ný sym­pa­ti­zant Svo­bod­ných, jsa do­tá­zán kte­ré in­sti­tu­ce by zru­šil, vzpo­me­ne v prv­ní řadě na ro­di­čov­skou dovolenou, škol­ky, a ně­ja­ké to di­va­dlo.


  1. kon­zer­va­tis­mus se Z! jaká pro­gre­siv­ní or­to­gra­fie! smí se to vů­bec? ↩︎