Jde ti o hr­dlo?

Ten­to ví­kend jsem se zú­čast­ni­la hla­so­vé­ho worksho­pu Jde ti o hr­dlo? po­řá­da­né­ho hrajdi­va­dlo.cz.

Bylo to su­per. Já jsem tedy už dost věcí zna­la, dřív jsem cho­di­la na hla­so­vý tré­nink a teď se po­kou­ším zpí­vat, a je to ví­ce­mé­ně to samé. Ale bylo fajn si to zno­vu při­po­me­nout a zo­pa­ko­vat a vy­zkou­šet v tro­chu ji­ném kon­tex­tu.

Sobota

Workshop tr­val celý ví­kend. V so­bo­tu jsme za­ča­li zleh­ka, čte­ním su­per-dlou­hé div­no­vě­ty, de­cho­vý­mi cvi­če­ní­mi a tré­nin­kem ze­si­lo­vá­ní hla­su. Ce­lou dobu jsem byla lehce ner­voz­ní, pro­to­že před­mi­nu­lý rok jsem strá­vi­la sna­hou mlu­vit vyš­ším tó­nem, než jak mi hla­siv­ky na­rost­ly, a tady jsme se na­o­pak sna­ži­li mlu­vit hla­sem o pár tónů hlub­ším, je­li­kož zní lépe a pří­jem­ně­ji. A já se bála abych ne­pře­stře­li­la.

Co mě pře­kva­pi­lo, že zřej­mě umím do­ce­la dob­ře umlu­vit re­la­tiv­ně ve­li­kou míst­nost; je­den ko­le­ga mi pak na kon­ci ří­kal, že by ne­chtěl, abych ho ně­kdy se­řva­la, že by se fakt bál. Mu­ha­ha.

Kaž­do­pad­ně nej­vět­ším so­bot­ním high­li­gh­tem bylo se­cvi­če­ní scén­ky, ve kte­ré jsme měli ztvár­nit za­da­nou si­tu­a­ci, ale ne­smě­li jsme ří­kat nic ji­né­ho, než je­den svůj ja­zy­ko­lam.

Naše scén­ka Pět kop ko­no­pí ⨉ Ne­sne­se se sestrou

Neděle

V ne­dě­li jsme po­kra­čo­va­li re­zo­nanč­ní­mi cvi­če­ní­mi (a před­čí­tá­ním oplz­lých a sprostých bás­ni­ček, kte­ré jsme si měli při­pra­vit za do­ma­cí úkol, na což jsem se re­gu­lér­ně vy­kaš­la­la), pak byla sva­či­na a tro­cha času na pří­pra­vu čte­ní po­ví­dek On­dře­je Tuč­ka ze sbír­ky Kach­nič­ka—do­po­ru­ču­ju, mně se moc lí­bi­ly.

Julie ve studiu České televize
Ju­lie ve stu­diu Čes­ké te­le­vi­ze

Na­ko­nec jsme se pře­su­nu­li na Kav­čí hory do da­bin­go­vé­ho stu­dia Čes­ké te­le­vi­ze, kde jsme měli pří­le­ži­tost na­by­té zna­los­ti zú­ro­čit, a zku­sit si na­mlu­vit zvu­ko­vou vi­zit­ku, bás­nič­ku a ně­ja­kou z výše zmí­ně­ných krát­kých po­ví­dek.

Byla to za­jí­ma­vá zku­še­nost, ako­rát já před tím mi­k­ro­fo­nem do­sta­la hroz­nou tré­mu a ne­za­bral žád­ný z tri­ků na její zvlá­dá­ní, o kte­rých jsme si před­tím ří­ka­li. Ale aspoň už to příš­tě ne­bu­de po­pr­vé.

Šla bych znovu?

Ur­či­tě. Ješ­tě se tě­ším až nám Ma­rek Do­le­žel po­šle slí­be­né ma­te­ri­á­ly; jed­na věc je si ty­hle věci vy­zkou­šet na worksho­pu, dru­há věc je po­tom pra­vi­del­ně tré­no­vat, zau­to­ma­ti­zo­vat si je, a do­ká­zat je uplat­nit v re­ál­ném ži­vo­tě.

Kaž­do­pád­ně to byl úžas­ný ví­kend a dala bych si ho klid­ně zno­vu. Kurz asi do­zná jis­tých změn, mož­ná příš­tě bude méně účast­ní­ků (nás bylo 13 a bylo to do­ce­la hod­ně). Po­kud vás to je­nom tro­chu za­jí­má, mů­že­te se před­běž­ně při­hlá­sit, aby vám dal­ší ter­mín ne­u­te­kl.